|
|
Panský dvůr Boskovice
Podivínská, Adéla ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Švecová, Táňa (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu vytvořeného v letním semestru 2. ročníku bakalářského studia. Úkolem bylo řešení obnovy a nového využití objektu s půdní vestavbou, v současné době nevyužívaného, objektu Panského dvora v Boskovicích. Panský dvůr se nachází v památkové zóně nedaleko centra Boskovic, okres Blansko. Tento památkově chráněný objekt hospodářského areálu boskovického zámku je urbanisticky cenným objektem. Po požáru v roce 1823 byl přestavěn, ale jeho podoba zůstala téměř nezměněna. V současné době je objekt nevyužívaný a chátrá. Cílem bylo navrátit místu jeho historickou hodnotu a využití objektu pro veřejnost k odpočinku a volnočasovým aktivitám. Do současné podoby stavby a historicky cenných renesančních detailů nebude nikterak zasahováno a nic nebude demolováno, jen v rámci navrácení stavu z historického hlediska. Přístavby byli navrženy s decentním přístupem, tak aby nenarušovali tento architektonický výzor stavby, ale přitom mu dali nové moderní pojetí. Materiál na tyto nové prvky je zkorodovaná ocel. Šlo o sloučení dvou přístupů k architektuře v rozdílných století. Objekt je tvořen jedním nadzemním podlažím s nově využívaným podkrovím pro ubytování a z části je také podsklepen třemi samostatnými sklepy. Stavební úpravy budou provedeny zejména v rámci úpravy dispozic, změna hygienických místností, nová půdní vestavba a přeměna využití. Navržená funkční náplň panského dvora po přestavbě a dostavbě je převážně veřejná, bude zde knihovna, stravování, ubytování a prostory pro volnočasové aktivity. Ubytování hotelového typu má kapacitu 11pokojů, z toho jeden pro imobilní osoby. Stravování je ve formě restaurace, kavárny a v suterénu je také vinárna. Volnočasová zóna je především určena pro děti školního věku a dospělé, či seniory, jsou zde třídy pro výtvarnou činnost a taneční sál s hygienickým zázemím. Nádvoří bude sloužit především pro relaxaci veřejnosti a zásobování.
|
|
|
Urbanistické řešení nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči
Kadlecová, Sylva ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je urbanistický návrh nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči, která protéká středovou částí města, a stává její součástí. Vnitřní město i povodí řeky je vklíněno do údolí, které je tvořeno skalnatým terénem. Řešené území protíná několik částí města Třebíče – Stařečku, Vnitřní město, Zámostí a Podklášteří. Území je vymezeno z jihu průtahem města a autobusovým nádražím přes ulici Sucheniovu, a dále komunikací na ulici Smila Osovského. Ze severu je území lemováno skalnatým terénem, památkovou zónou, která je zapsaná na seznam Unesco – Židovské město, podzámeckou nivou až po letní plavecký areál Polanka. Výsledným řešením je revitalizace území a přeměna na atraktivní městskou strukturu nabízející prostory pro zájmové aktivity široké skupině lidí, kteří na území bydlí, ale i dočasným návštěvníkům. Řešené území je členěné na několik úseku - úsek v blízkosti koupaliště Polanka, dále úsek stávajícího autobusového nádraží a podél pravého břehu řeky. Hlavní myšlenkou a cílem je vzájemné propojení všech částí, dotvoření městské struktury v návaznosti na původní strukturu zástavby. Nová zástavba je převážně obytného charakteru, doplněna o administrativní a komerční plochy v prvních třech podlažích. Tato administrativní část zároveň vytváří protihlukovou stěnu od hlavního průtahu města. Čisté plochy určené k bydlení jsou lokalizovány v západní části Stařečky podél řeky. Orientace bytů reaguje na kladný potenciál řeky Jihlavy, která nám vytváří příjemný vizuální vjem, proto na jsou na sever orientovány klidové zóny pokojů. Podél břehů řeky Jihlavy je navržena klidová zóna se sportovně – rekreačním charakterem. Dochází ke střídání pasivních a aktivních zón. V bezprostřední blízkosti jsou plochy určeny k bydlení, k rekreaci a odpočinku. Nosným cílem je vazba lidí k vodní ploše a dotvoření veřejného prostranství kolem toku.
|
|
|
Panský dvůr Boskovice
Podivínská, Adéla ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Švecová, Táňa (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu vytvořeného v letním semestru 2. ročníku bakalářského studia. Úkolem bylo řešení obnovy a nového využití objektu s půdní vestavbou, v současné době nevyužívaného, objektu Panského dvora v Boskovicích. Panský dvůr se nachází v památkové zóně nedaleko centra Boskovic, okres Blansko. Tento památkově chráněný objekt hospodářského areálu boskovického zámku je urbanisticky cenným objektem. Po požáru v roce 1823 byl přestavěn, ale jeho podoba zůstala téměř nezměněna. V současné době je objekt nevyužívaný a chátrá. Cílem bylo navrátit místu jeho historickou hodnotu a využití objektu pro veřejnost k odpočinku a volnočasovým aktivitám. Do současné podoby stavby a historicky cenných renesančních detailů nebude nikterak zasahováno a nic nebude demolováno, jen v rámci navrácení stavu z historického hlediska. Přístavby byli navrženy s decentním přístupem, tak aby nenarušovali tento architektonický výzor stavby, ale přitom mu dali nové moderní pojetí. Materiál na tyto nové prvky je zkorodovaná ocel. Šlo o sloučení dvou přístupů k architektuře v rozdílných století. Objekt je tvořen jedním nadzemním podlažím s nově využívaným podkrovím pro ubytování a z části je také podsklepen třemi samostatnými sklepy. Stavební úpravy budou provedeny zejména v rámci úpravy dispozic, změna hygienických místností, nová půdní vestavba a přeměna využití. Navržená funkční náplň panského dvora po přestavbě a dostavbě je převážně veřejná, bude zde knihovna, stravování, ubytování a prostory pro volnočasové aktivity. Ubytování hotelového typu má kapacitu 11pokojů, z toho jeden pro imobilní osoby. Stravování je ve formě restaurace, kavárny a v suterénu je také vinárna. Volnočasová zóna je především určena pro děti školního věku a dospělé, či seniory, jsou zde třídy pro výtvarnou činnost a taneční sál s hygienickým zázemím. Nádvoří bude sloužit především pro relaxaci veřejnosti a zásobování.
|
|
|
Urbanistické řešení nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči
Kadlecová, Sylva ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je urbanistický návrh nábřeží řeky Jihlavy v Třebíči, která protéká středovou částí města, a stává její součástí. Vnitřní město i povodí řeky je vklíněno do údolí, které je tvořeno skalnatým terénem. Řešené území protíná několik částí města Třebíče – Stařečku, Vnitřní město, Zámostí a Podklášteří. Území je vymezeno z jihu průtahem města a autobusovým nádražím přes ulici Sucheniovu, a dále komunikací na ulici Smila Osovského. Ze severu je území lemováno skalnatým terénem, památkovou zónou, která je zapsaná na seznam Unesco – Židovské město, podzámeckou nivou až po letní plavecký areál Polanka. Výsledným řešením je revitalizace území a přeměna na atraktivní městskou strukturu nabízející prostory pro zájmové aktivity široké skupině lidí, kteří na území bydlí, ale i dočasným návštěvníkům. Řešené území je členěné na několik úseku - úsek v blízkosti koupaliště Polanka, dále úsek stávajícího autobusového nádraží a podél pravého břehu řeky. Hlavní myšlenkou a cílem je vzájemné propojení všech částí, dotvoření městské struktury v návaznosti na původní strukturu zástavby. Nová zástavba je převážně obytného charakteru, doplněna o administrativní a komerční plochy v prvních třech podlažích. Tato administrativní část zároveň vytváří protihlukovou stěnu od hlavního průtahu města. Čisté plochy určené k bydlení jsou lokalizovány v západní části Stařečky podél řeky. Orientace bytů reaguje na kladný potenciál řeky Jihlavy, která nám vytváří příjemný vizuální vjem, proto na jsou na sever orientovány klidové zóny pokojů. Podél břehů řeky Jihlavy je navržena klidová zóna se sportovně – rekreačním charakterem. Dochází ke střídání pasivních a aktivních zón. V bezprostřední blízkosti jsou plochy určeny k bydlení, k rekreaci a odpočinku. Nosným cílem je vazba lidí k vodní ploše a dotvoření veřejného prostranství kolem toku.
|
|
|
Dopady cestovního ruchu na ochranu přírody a životního prostředí ve zvoleném regionu CHKO Žďárské vrchy
ŠEDIVÝ, Richard
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat cestovní ruch v CHKO Žďárské vrchy, především jeho dopady na ochranu přírody a životního prostředí a poté navrhnout možná řešení problémů. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol. Úvodní kapitoly jsou věnovány obecné charakteristice ochrany přírody v České republice a kraji Vysočina. Další částí je situační analýza Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, která obsahuje vymezení oblasti, přírodní a kulturní atraktivity, naučné stezky a jsou zde řešeny mikroregiony CHKO spolu s nejvýznamnějšími městy a obcemi. Stěžejním oddílem práce je potom kapitola, která se věnuje jednotlivým sportovním aktivitám, které je možno provozovat v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, možnosti partnerství, udržitelnému rozvoji, a dopadům cestovního ruchu na ochranu přírody a životního prostředí. Poslední kapitoly se zabývají SWOT analýzou oblasti, marketingovým výzkumem, řízeným rozhovorem s pracovníkem Správy CHKO Žďárské vrchy Ing. Jaromírem Čejkou a návrhem řešení problémů.
|
host ::
RSS.